Co rozhodně nedělat

 

Asi není možné si tyhle moje rady všechny zapamatovat, ale můžete být alespoň trochu informovanější, obezřetnější a třeba si na některou vzpomenete, až to bude potřeba.

.-.

Když půjdete nakupovat na nějaké tržiště ještě bílí jak vápenka, budou  vás jako "greenhorny" chtít všichni trhovci natáhnout a ceny vypálí co nejvyšší. I když se vám budou zdát ceny i tak docela dobré, tak nenakupujte. Nejdřív se koukejte trochu opálit a uvidíte, že ceny pak budou poloviční. I smlouvání bude účinnější.

.-.

Nedoporučuji nosit v Thajsku trička, na kterých je vidět, že jsou koupená v Kambodži, např. s Angkorem (a naopak). Tyto dva národy se upřímně nenávidí. Navzájem si v minulosti ve válkách vypalovaly celá města. To stejné platí i o Barmě (Myanmaru) a s Laosem se  ještě teď  Thajsko dohaduje, komu patří Smaragdový Buddha. Takže je to tady okolo pěkně rozhádané.

.-.

Při koupání na pattayské pláži nepotápějte hlavu pod vodu. Po vynoření vám ji může urazit některý bláznivý jezdec na vodním skútru. Je jich tady fůra a jezdí "slušnou" rychlostí i těsně podél břehu mezi lidmi. Je několik bójemi ohrazených prostorů na koupání, kde jedině jste v bezpečí. 

Ať vám někdo neurazí kebuli! 

Nechci přímo zrazovat od půjčení vodního skútru, ale nejen, že to není nic laciného (15 min - 300/400 B), ale může se to sakra prodražit. Dají vám podepsat anglicky psaný formulář, kde je zachyceno, co všechno v případě problému zaplatíte (úplně všechno). Viděl jsem, jak dva maníci při odjezdu od břehu v téměř nulové rychlosti o sebe štrejchli. Škrábaneček, ale byl okolo toho tyjátr jedna hrůza. Každé druhé slovo bylo "policie", tak kluci vysolili 5000 B. Jiní „umělci“ dokázali téměř nemožné, že skútr převrhli. Ten se potopil, až mu koukala jen špička. Když je přivezli ke břehu, tak byli rozchechtaný a v jednom rozmaru. Pak jim na papír napsali cifru 35.000 B za opravu a úsměv jim rychle zmrznul. To se začali teprve kroutit a skučet. Poslední cifra, než jsem je opustil byla 840 US dolarů.

Začátečník, když vidí překážku, tak vykulí oči a v pudu sebezáchovy ubere plyn. To je ta největší chyba,  přestane reagovat řízení a pokračujete setrvačností přímo. Brzdy to nemá, takže jediný způsob jak se vyhnout, je pod plynem udělat prudkou zatáčku s velkým náklonem. Skútr je možné otočit prakticky "na pětníku", když se to umí.

 Skútrem trefený speedboat, přímo na komoru ... 

... a skútr je na výměnu "boudy". 

Nový skútr stojí 360 - 480 tisíc THB. Už jich tu je enormní množství, až není pomalu kudy vlézt do vody. Pronajimatelé se k nim chovají jako ke svým miláčkům. Navrchu hlídají každý škrábaneček, ale při vyjíždění na břeh si odírají o písek spodek až na díru, a to těm trumberům vůbec nedochází a pak to lepěj. Jak udělají nějaký kšeft, tak se hned jedou alespoň trošku projet. Taková hračka pro velký kluky.

Ti parchanti ale používají perfektně připravenou „líkačku“ na zákazníky. Skútr mají vyfocený ze všech stran, patrně ještě když byl nový. Teď jsou to už staré otřískané a mnohokrát opravované „šunky“. Může se stát, že třeba vlivem nárazů do vln se někde vysype natlačený tmel a objeví se trhliny. Vědí přesně, kam se kouknout a hned začnou mávat foťákem, že to jako byla vaše vina, i když jste se k druhým skútrům nepřiblížili ani na 10 metrů.  Mají větší kšeft z vymáhání náhrady škody než z půjčování.

S foťákem se budou snažit dokázat vaši vinu.

. - .

Bacha, až budete na pattayské pláži lézt do vody. Silně přibylo skla na dně, je to vidět při odlivu. Často někdo kulhá s rozříznutou nohou. Chce to po vstupu do vody hned plavat a na dno už nešlapat. Ke břehu zajíždějí s pasažéry motorové čluny. Je tam hodně mělko, tak sklápějí závěsné motory do šikmé polohy a lodní šroub tak "luxuje" dno a nasává flašky, které vcucne a následně rozprskne. Vytváří se tak nebezpečné "minové pole". Flašky házejí do moře pitomečkové při nočních pařbách na pláži.

Krvácejí i domorodci.

.-.

Nespoléhejte na to, že vás v hotelu ráno někdo vzbudí, třeba k odjezdu. Mějte budík nebo nastavený mobil. Když se budete zlobit pro nesplněnou službu, tak se setkáte jen s úsměvem a pokrčením rameny. Tak už to v Asii chodí.

.-.

V restauraci dostanete jako příbor lžíci a vidličku. Thajci jedí lžící, vidlička má sloužit jen k přihrnování, i když třeba nudle se s ní jedí mnohem lépe než lžící. Když strčíte vidličku do pusy,  je to jako když u nás budete olizovat příborový nůž. Takže můžete dodržovat bontón, nebo klidně jezte jak je vám libo. Američané ani jinak než vidličkou nejedí. Sem-tam se k jídlu používají i tyčky.

Taky  jím nudle vidličkou, ať si každý trhne nohou. 

Na jednom z ostrovů mají hezké příbory vyrobené z ulit velkých mořských šneků. 

.-.

V hospodě dejte pozor na různé přísady, které dostanete k jídlu v malých mističkách. Už samotné thajské jídlo je dost pálivé, ale ony přísady to je "brus na meč", kam se hrabe tabasco! Zkuste jen špičku lžíce namočit, olíznout a shoří vám pusa. Když budete chtít kuchaře nebo obsluhu potěšit, pochvalte jídlo slovem "aloy".

.-.

Nenechte se fotit pouličními fotografy s lacinými bakelitovými "polaroidy", fotky jsou příšerné. Po souhlasu s vyfocením už se nevykroutíte zaplacení 100 B (Kč 60,-). Když vyfotit, tak hodně zblízka. Jejich blesk je slabý a má velmi malý dosah, budete na fotce jak "černoši v tunelu". Tito fotografové nemají žádné povolení, často jsou to starší ženské, a tak skrývají foťáky různě v taškách a vždycky je jen na chvíli vytáhnou.

Takováhle "kvalita" je u pouličních fotografů.

.-.

Někteří turisté chtějí být za světáky a na thajský pozdrav gestem "wai" odpovídají stejně. Chlapi to nedělejte, shodíte se a Thajci z vás budou mít srandu. Ať se vám to líbí nebo ne, jste pro ně jenom pytel s penězi, kterému budou prokazovat úctu a usmívat se, jen ať se z něj sype. To neřešte a tuto "úctu" si užívejte. Třeba když přijdete do nóblesnější restaurace a personál se vám bude klanět se sepnutýma rukama, vám jako odpověď na pozdrav postačí pokývnutí hlavou. Pokud se chcete blýsknout, tak pro pozdrav používejte slovo "svadikap" a pro poděkování "kapkunkap".  Holky v barech zdravte anglicky "hallo" nebo "hi". Jsou na to zvyklé a líbí se jim to.

Tohle gesto se nazývá "wai" a je pozdravem, projevem úcty i poděkováním.

.-.

Už jsem to uvedl jinde, ale opakuji, v "GO-GO barech" rozhodně nezvoňte na zvon nebo jiné zařízení, pokud nechcete celý bar pohostit.

To si odpusťte, je to drahé.

.-.

Nenechávejte ze svých peněz platit holku za vás oba, třeba taxi nebo jídlo. Ona ze solidarity se svými spoluobčany dá každému nehorázné dýško, on to "farang" (cizinec) unese!

.-.

Jednou jsem si na pláži po bouřlivé noci dal na lehátku šlofíka. Z odložených kalhot mě jeden chmaták švihnul peněženku a snažil se zmizet. Ale se zlou se potázal! Vystartoval za ním jiný Thajec, chňapnul ho a přitáhl zpátky, sotva mě stačili vzbudit. Hned mu dali pár "na budku" a zavolali policii. Teď ale začalo to hlavní představení. I když jsem tam měl jen okolo Kč 500,-, tak mu poldové nasadili želízka, odvlekli ho do "antonu" a celý spektákl filmovali. Okolo byl hrozen čumilů a možná to bylo i večer ve zprávách. Vzali mě na policejní stanici a nastal "úřad" s velkým sepisováním. Nakonec jsem raději prohlásil ať ho pustěj, jinak bych tam byl asi ještě teď. Takže rada: když budete u vody pospávat, nechejte si na očích protisluneční brýle a šrajtofli si schovejte líp než já. Buddhisté by sice neměli krást, ale černá ovce se vždycky najde.

Také zatímco v minulosti jsem neměl nejmenší problém s holkou na pokoji,  už jsem učinil nepěknou zkušenost, že thajské holky se taky naučily krást,  buddhismus nebuddhismus. Asi je k tomu dohnal nedostatek kšeftů. Když jsem byl sám ve sprše, tak mi jedna vyluxovala kapsy. Neodradilo ji ani to, že je zaregistrovaná v recepci. Teď je nová móda, kopírují si celou ID card. Asi spoléhala na to, že se to nedá dokázat. Nebyla to žádná tragická ztráta, větší peníze mám pečlivě schované, tak jsem nad tím mávnul rukou, ale dost mě to rozesmutnilo. Tak pánové, až půjdete sami do sprchy, šrajtofli sebou.

.-.

V roce 2011 byly v Pattay nainstalovány nové světelné přechody. Zmáčknul jsem knoflík a hádejte co se stalo? Vůbec nic. Dlouze jsem čekal na zelenou, leč marně, tak jsem šel na červenou jako ostatní. Druhý pokus byl úspěšnější. Naskočila mi zelená, tak jsem vkročil do silnice, ale nikdo se neobtěžoval ani zpomalit, natož zastavit a míhali se okolo mě jako normálně. Montovat sem takovéhle „vynálezy“ jsou vyhozené peníze. Tak nespoléhejte na zelenou a buďte stále ve střehu.

Přechod je tu prakticky jenom pro ozdobu.
.-.

Thajské hotelové uklízečky, chcete-li, tak pokojské, mají jeden zlozvyk. Když vyměňují špinavé prádlo, otevřou dveře v několika pokojích najednou a vynášejí ho na chodbu. Klidně přeruší tuto činnost a odskočí si na „svačinku“ nebo zalezou odpočívat do nějakého svého kamrlíku. Několikrát jsem přišel do svého otevřeného pokoje a nikde nikdo. Po celou dobu jsou pokoje přístupné komukoliv kdo se po chodbě pohybuje. Proto nenechávejte žádnou cennou věc jen tak povalovat (mobil, foťák, kameru, hodinky, šperky, peněženku, doklady …). Nebuďte líní si to uložit do zamčeného zavazadla nebo alespoň zamknout do skříně. Šuplík v nočním stolku rozhodně nestačí. Personál většinou nic neukradne (i když mě také jednou zmizela 2 pěkná trička), ale když potkáváte ve výtahu ty různé ksichty, tak je jisté, že můžete očekávat ledacos. Pokud máte ve svém pokoji „pořádek“ jako v převráceném cikánském voze, tak nějakou ztrátu zjistíte třeba až při odjezdu.

.-.

Pozor na témata konverzace při barových rozhovorech i jinde! Zásadně nemluvte o královské rodině. Pro její urážku (i nechtěnou) můžete putovat do basy. Tak jako jeden trouba, co posprejoval plakát s obrazem krále.

Královská rodina je nedotknutelná. Královna Sirikit má hodnost generála. 

Nebavte se o bozích nebo o Buddhovi. Náboženské cítění je tu pro nás nepředstavitelně silné. Proto ani nezasahujte do různých položených věcí (zdánlivě pohozených třeba na okraji chodníku). Jsou to obětiny pro bohy, kteří v animistické víře sídlí ve stromech, kamenech a pod. Myslím, že by to nedopadlo dobře, kdybyste je třeba rozkopli. V "domečcích pro duchy" bývají i pěkné figurky různých postav nebo slonů. Ať vás ani nenapadne nějakou si vzít jako suvenýr!

  Nedotýkejte se obětin... 

 

... a ani z domečků pro duchy nic neberte.

.-.

Počítejte s tím, že žádné výrobky nabízené na ulici nebo na pláži, nejsou z pravé krokodýlí kůže. Je to pouhá napodobenina a struktura "krokodýla" je do běžné kůže vytlačená na lisu. Je to celkem dobrý dárek pro známé, ale původní cenu dokážete usmlouvat až na desetinu. Originální krokodýlí výrobky seženete pouze v kamenných obchodech z kůží z krokodýlů vypěstovaných na farmě. Ve volné přírodě jsou krokodýli chráněni. 

Rovněž varuji před nákupem často opravdu pěkných "kožených" opasků od pouličních prodavačů. Mají na nich krásné přezky se značkami světových módních salónů, ale vlastní materiál opasku může být místo kůže i nabarvený lisovaný papír! Poznáte to až při úpravě a stříhání pásku na odpovídající délku. Pokud by se vám opravdu opasek líbil, nechejte si přezku odšroubovat hned a přesvědčte se, že je opravdu v plné síle kožený. Může být i z několika vrstev šuntu.

.-.

Nenechejte se nalákat od taxikářů, že vás zavezou do zaručeně výborného erotického podniku! Pravý opak bude pravdou, protože na předměstích jsou podniky spíš podprůměrné. Oni mají z dovozu zákazníků provizi od majitele.

Nejezděte taxíkem nikam na předměstí! 

Také řidiči "tuk-tuků" mají jednu fintu. Budou se vás po cestě snažit zavézt do nějakého obchodu, třeba se šperky nebo hedvábím s nabídkou zaručeně výhodných nákupů. Mají totiž za každého přivezeného zákazníka třeba poukázku na benzín. Takže rezolutně trvejte na přímé cestě, předem můžete řidiče upozornit, ať to na vás nezkouší - "No shopping!"

.-.

Nespoléhejte se na to, že jako chodci máte zelenou! Motocykly jsou všude, i v protisměru. Když půjdete po chodníku a něco vás zaujme ve výloze, tak než změníte směr, obezřetně se ohlédněte, bude tam často nějaké mototaxi. Projíždějí po chodníku hlavně jednosměrky. Nikdy !! nedělejte krok dozadu, bez kontroly prostoru! Jednou jsem v uličce mezi bary o šířce o málo větší než rozpažení debatoval v hloučku holek a pak v úmyslu pokračovat dál udělal krok dozadu. Ještě, že jsem nestačil dokročit na zem, projíždějící prskolet mi podrazil nohu. Kdybych už došlápl, tak mám nohu zlomenou. 

.-.

Nešetřete na pronájmu slunečníku. Když se položíte na celý den někam do stínu palmy, tak se můžete tak ukrutně spálit, že z vás bude opadávat kůže v cárech. "Chládek" tvořený korunou palmy, ve kterém vám bude celkem fajn, je jen zdánlivý. Listy se ve větru stále pohybují a propouštějí tak skoro veškeré UV záření. Ale pozor, i látkový slunečník částečně propouští UV paprsky.

V tropech nešetřete na slunečníku, ať máte kam zalézt.

.-.

Velký pozor na zvířata! Všude se potulují bezprizorní psi. Ve dne nejsou  nebezpeční, ale v noci v odlehlých uličkách zuřivě dorážejí. Kousnutí psem by byl pořádný průšvih! Pokud tudy chodíte třeba v noci do hotelu, tak je nejlepší nasbírat pár kamenů a hodit po zemi k nim. Není třeba se trefit, oni se i tak zdekují. Nebo si připravit pořádný klacek.  

Setkáte se i s jinými zvířaty, jako slon, opice, nebo krokodýl. Nemluvím o různé jedovaté havěti v džungli jako škorpióni, hadi a stonožky. Do džungle nemusíte lézt, ale na různých show se předvádějí např. cvičení sloni. Vypadají absolutně pohodově, když překračují ležící lidi, ale zdání klame. Mahúti se s jejich drezůrou nijak nepářou, používají špičaté háky a slona to může přestat bavit. Při jednom představení se slon naštval a vletěl do prvních řad diváků. Přibodnul k zemi dívku, kterou zabil. Jejího otce, který ji bránil, těžce zranil.

Nenechte se ukolébat zdánlivou neškodností slonů. 

Mám to štěstí, nebo spíše smůlu, že v několika zemích za mé návštěvy došlo k nějakému průšvihu se zvířaty. Třeba  v národním parku Kakadu v Austrálii sežral ženskou krokodýl. Nána se šla koupat s partou naháčů do řeky, i když jsou tam výstražné cedule. Krokodýla urychleně ulovili a našli mu v břichu její končetiny. Takže si raději nesedejte při focení na živého krokodýla, což vám mohou po představení nabídnout. Kdyby mu v tom momentě ruplo v bedně, máte po dovolené. Nemusí vám hned něco ukousnout, ale dokáže člověku ocasem přerazit naráz obě nohy. Když by se zakousl, tak se okamžitě začne otáčet kolem své osy a končetinu tak utrhne. Můžete se podívat na  video.

Bodyart "Spacák od Lacosty" je krásný, ale krokodýl nepolyká kořist vcelku... 

... ale tohle není právě moc moudré.                 

Opičku vám zase můžou pro focení posadit na rameno. Kdyby vás kousla, můžete dostat AIDS a ani její škrábnutí nemusí projít hladce. Opice jsou často dost nepříjemné, focení je moc nebaví. Snad jediné neškodné zvíře na pochování je medvídek koala v Austrálii. I blbý velbloud vám může vykousnout kus masa z těla.

I koala má pořádné drápy a kdyby se naštval ...?

V ZOO Sriracha je dáma, která si říká královna štírů "Scorpion Queen". Má šaty pokryté živými škorpióny. Máte-li zájem, můžete si jich pár "pochovat", příjemný pocit to ale není. Ujistila mě, že tento druh není "moc" jedovatý. Klidně vám jednoho daruje domů a strčí vám ho do kapsičky u košile. Vyvážet živé škorpióny ze země se ale nesmí. Běžně se prodávají preparovaní a pěkně zarámovaní. Dostanete je ve stáncích koupit i smažené, jako pochoutku. 

Za normálních okolností tenhle škorpión prý moc nebezpečný není. 

Když se budete v Thajsku potápět, mějte na paměti, že se tam vyskytují jedovaté potvory. Sice ne tolik jako v Austrálii, ale na vlastní oči jsem pod vodou viděl smrtelně jedovatou medúzu "čtyřhranku" (box jellyfish). Neméně nebezpečný je tu plž zvaný "homolice" (cone shell). Je to dravec a vystřeluje jedovatý osten, kterým normálně loví ryby, ale taky se s ním brání. Jeho ulita je krásná, ale nebrat do ruky! Jed obou způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a bez pomoci se člověk udusí nebo utopí. 

        Čtyřhranka.                                          Homolice. 

Potápět s přístrojem se tu můžete i bez průkazu. Každé potápěčské centrum nabízí tzv. "discovery diving". Tam budete s průvodcem a ten vás na nebezpečí upozorní. Jinak pozor, i když se budete placatit jen s brýlemi na mělčině mezi korály. Mořský ježek tu vypadá trochu jinak a je nebezpečnější než ten, co je známý třeba z Jugošky. Najde se tu na dně i ryba jménem "ropušnice" (stonefish) s jedovatými ostny na hřbetní ploutvi, která mrcha vypadá jako šutr. Ať na ni nešlápnete. Taky vás může vlna hodit na ostré korály, to se dlouho a špatně hojí.

I na mělčině můžete přijít k vážnému úrazu. 

Držím v ruce, hodně opatrně, na ukázku běžného "thajského" ježoura. 

Nešmrdlejte rukou před murénou zalezlou v díře, abyste ji vylákali ven. Může vás pěkně rafnout. Nespoléhejte na to, že stihnete ucuknout. Nestihnete. Má mimo to zuby zahnuté dozadu, takže vás pustí, až bude sama chtít.

Já tady radím, nabádám k opatrnosti a v Austrálii jsem vlezl mezi žraloky, poté co jim naházeli návnadu. Sice se zkušeným průvodcem, ale ten by mě stejně před průserem neochránil. Když kolem nás kroužili, tak jsme byli zády k sobě a cítil jsem se všelijak. No, to je ten adrenalin!  Tady si uvědomíte, že člověk nemusí být vždy na vrcholu potravinového řetězce. Mnohem nebezpečnější jsou tam ale barakudy, bývají to někdy pořádní mackové. Pohybují se až neuvěřitelně rychle a útočí na všechno co se leskne, v domnění, že je to ryba. Když budete mít třeba hodinky s kovovým páskem, můžete přijít o nějaký ten prstík.

V téhle kapitole jsem od sexu trochu odbočil, ale v nemocnici pod kapačkami s přístrojem podporujícím dýchání, by vás asi veškeré myšlenky na šukačku přešly. A mrtvému v truhle už se určitě nepostaví nikdy. Tak raději dávejte bacha.